30.OVS - Běžky - kronika

Termín akce: 
18.01.2014

Akce „běžky“ byla plánována hodně dopředu. Termín byl známý snad už po letních prázdninách. Na začátku ledna poslal Bodie konkrétní informace. Termín (trošku posunutý kvůli nedostatku sněhu), sraz, potřebné vybavení a tak, jako vždycky.

Termín by byl kterýkoliv jiný rok dobrý. Ovšem ne letos, letos prostě nesněží. Ale Bodie tvrdil, že sníh je, tak mu musíme věřit. Jedu poprvé, v životě jsem na běžkách nestál, snad to bude dobrý.

Ráno jsem naházel do batohu dostatečně velikou svačinu, asi 2 litry pití, obul se do bot, popadl vypůjčené předpotopní běžky a vydal se na cestu. Na zastávce jsem stál sám. A docela dlouho. Bylo 8,15 hodin a nikde nikdo. Taťka mrknul do jízdního řádu a volal zmateně mámě, jestli mě vypravila správně (hlavně ve správný den), protože autobus ujel už v 8.10hod. Opravdu mi potvrdila, že je sraz v sobotu 18.1.2014 v 8.15hod. Ale kde všichni proboha jsou? Hned vzápětí vidím přicházet Rikiho a po něm i ostatní.

Účast nebyla zrovna hojná. Bodie, Riki, Mlejnek, Ketcha a já. Autobus směr Bedřichov byl poloprázdný. Přepravili jsme se nahoru, rozkoukali se a namazali běžky.

Nejdřív jsem si dal s Bodiem pár koleček, abych vůbec věděl, jak mám používat nohy a jak ruce. Po krátkém výcviku jsme se vydali všichni na trať. Naším cílem bylo dostat se z bodu „A“ do bodu „B“ a zpátky. Svítilo sluníčko a poslední zbytky sněhu nám tály před očima. Úplným zázrakem jsem se s ostatními členy výpravy úspěšně přesunul do bodu „A“, pády jsem přestal počítat po prvních deseti minutách.  Na jakési mýtince (Hřebínek) jsme dali krátký oddech, oběd a vyrazili (v mém případě dopadali) zpátky. Autobus směr Liberec nám naštěstí neujel, přišli jsme včas.

I když jsem víc padal, nežli stál na nohou, běžkování mě neodradilo a už se těším na další výpravu.

 

Sepsal: Seržant

Štítky: