Mimoňské pádlo 2010

Zase po roce se oddíly vypravily do Mimoně bojovat ve štafetovém závodě o čest. Loňské druhé místo ve skautech a dvojicích bylo obhájeno jen z polovic… ale od začátku. V pátek k večeru se v Hradčanech začali účastníci sjíždět. Posádka Bodieho a spol se nechala přivézt autem, jednatřicítka přivalila vlakem s doprovodem auta. Rozbili jsme tábor, ubytovali se, a večer se vypravili na letiště. Horokolaři si projeli trať, aby si při závodě byli jisti. Čtyřvokej si na vypůjčeném kole přivodil defekt, respektive dvojité prasknutí duše. Skoro jsme se mu nesmáli ;-)

Následující ráno nás probudilo sluníčko, a tak jsme se mohli pohodlně připravit k závodu. Po krátkém nástupu se již všichni závodníci rozutekli na svá stanoviště. První z Flotilové výpravy vyrážel z Mimoně Question s Blábolem následováni Zipem a Tatankou. Cestou se jim pletli pomalejší lodě, které s přehledem předjížděli. Bohužel v okamžiku kdy se střetli obě lodě s mimoňskou „A“ posádkou se Questionovi loď vymkla kontrole a kontrolovaně se potopila. Mimoňáci i Zip je tedy mohli předjet. V cíli C2 již čekali běžci, kteří stahovali ztrátu kanoistů. Kšanda, celkově nejrychlejší běžec, to s přehledem všem natřel a předával na horokolo výbornou pozici.

Mezitím startovali z Mimoně i Pískalák s Melounkem, Týtý s Rosomákem a posádka Mrožů vedená Plácíčkem. Kdo dokončil svoji disciplínu, došel na letiště podporovat jezdce k mohutnému finishi. Zatímco skauti dokončili závod, nastoupili ještě Zip s Týtým do kategorie dvojic. Na letišti utrpěla posádka mrožů vlastním sebevražedným útokem od Čajíčka, který nedobrzdil před Adélou. Po závodě se většina záodníků odebrala k pláži, kde osvěžili svá těla po celodení námaze ve vedru. Nástup po šesté hodině oficiálně končil akci, a všichni horlivě čekali na své výsledky. Posádky skautů skončily těsně za bednou, čtvrtí, pátí a jedenáctí. Roveři v mohutné konkurenci děvčat obsadili třetí místo od konce (tedy první v kategorii). Mroží veteráni skončili čtvrtí, a dvojici Zip-Týtý uteklo prvenství o dvě minuty. Obhájili tedy druhé místo z loňska.

Po nástupu již většinu osazenstva ovládl hlad, a tak jsme roztopili oheň, a začali opékat buřty. zábava již probíhala v podstatě nekontrolovaně a podle vůle. Většina skautů tak trávila večer u ohně a bavila se. Za snahu byly posádky 31.OVS oceněny rychlými špunty. Večerka po zaslouženém výkonu byla podle libovůle každého účastníka. Nedělní ráno začalo snídaní vánočkou a kakaem a za dohledu sluníčka balením. Po sbalení se všichni jen sebrali a přes Hradčanský rybník vyrazili směr nádraží. Cesta rozpálená sluníčkem trvala kolem hodiny, a pořádně všechny vyčerpala. Ve vlaku jsme si odpočali, a v pohodě dorazili domů k rodičům. Příští rok již všem ukážem, ž natrénujem a vyhrajeme.