Bobovačka na Ještědu s Ještědem

Vlčata vyrazila na svou tradiční bobovačku lanovkou na Ještěd a dolů pěkně po turistických cestách. Kličkování mezi lyžaři, pejskaři a stromy, letos dokonce i potoky. A stejně jako před dvěma lety s námi jely i holky z Ještědu. Akce se vskutku vydařila, ovšem musím se přiznat, že je to asi poprvé, co jsem při bobování takhle pořádně zmoknul.

Akce začala srazem na konečné v Hanychově. Každý kluk měl přinést papírovou květinu a každá dívka papírovou lodičku. Šlo o dárky pro někoho z druhého oddílu, abychom se trochu seznámili. A záhy se kluci projevili každý po svém. Matyáš se s holkama normálně kamarádí, Mauglí je pošťuchuje a ostatní se o ně fakt nezajímají. Taky proč – prát se s tím nedá, fotbal to neumí…

Na Ještědu seděl mrak a bohužel se nepotvrdila teorie, že nahoře bude hezky. Naopak – byli jsme rádi, že se vůbec vidíme. Sníh byl lehce přemrzlý, a tak už první sjezd nabízel výborné jízdní (a taky bourací) vlastnosti.

Pokraji sjezdovky jsme pak dorazili na Pláně, kde jsme se domnívali bobovat na svahu. Když jsme ale po několika minutách vydatného deště začínali být poněkud durch, rozhodlo se, že akce skončí o hodinu dřív a vyrazili jsme dolů.

Z Plání do Hanychova vede červená značka a je to parádní sjezd – místy lehce adrenalinový. Ale kluci i holky jsou dobří piloti svých bobů, a tak bylo bouraček jen středně málo. Nakonec jsme měli dole ještě nějaký čas, a tak jsme si zahráli na kočku a myš. Jak se ukázalo, holky hru pochopili hned bez obtíží, zatímco kluci to pletli až do konce hry. Ehm, nejspíš to bude tím, že jsme vlčata a ne nějaký myši!

Těšíme se na další bobovačku, jak to tak za okny ale vypadá, jentak se sněhu nedočkáme. Ach jo, to je zase zima.